Jak se v Salvadoru kupuje PC
Ono to tady je docela obyčejná země a nebýt těch rozdílů
v mentalitě, nijak bych si nepřipadal, že jsem nějak daleko
od domova.
Jejich přístup ke slibům a k dohodnutým věcem je poněkud
nezvyklý. A to říká Radek, že proti Kostarice je to tady zázračně
fungující země. Tady, když řeknou, že zavolaj, tak někdy dokonce i zavolaj. V Kostarice
prej NIKDY.
S odstupem času mi proto připadá přímo jako zázrak, že
jsem tu tašku dostal zpátky.
A že jsem pro to nemusel prakticky udělat víc, než jsem
udělal na tom letišti.
Že sami od sebe zavolali a tašku poslali.
Že taška přiletěla na správné letiště.
Že mi ji bez problémů dali (museli mne přitom pustit do celního
prostoru a to předtím museli domluvit s celníkama).
A že se ztratilo jen těch pár nedůležitých a
nahraditelných věci.
Jak to tady funguje, se dá nejlépe ilustrovat na tom,
jak se kupoval kompjůtr.
Objednán byl čtrnáct dnů předem. Kompjůtrmen tvrdil, že
vše kromě monitoru má a monitor objednal v USA. Dohodlo se,
že v sobotu po mém příjezdu si pro něj určitě pojedem. Ve
čtvrtek volali Radkovi, že to bude až v úterý. V sobotu zase
sami od sebe volali, že bude připraven v pondělí
ráno.
V pondělí jsme jim pro jistotu nejdříve volali my. Prý to
prý platí, ale až v poledne.
V poledne jsme tam přijeli a bylo prd.
Prý v úterý ráno. V úterý ráno jsme tam
nejeli, ale volali jsme. Bude prý vpoledne. Přijeli
jsme tam a PRD. Prý určitě v šest večer.
V šest večer nám vítězoslavně ukázal monitor, který tam
trůnil uprostřed prodejny a počítač se prý dodělává.
Jenom vymění procesor.
Ukecali jsme je na balíček disket zdarma za časové ztráty.
Za půl hodiny přišel a problém - nevědí, jak nastavit přepínače
na základní desce a museli volat někam do Kalifornie a mejl
přijde každou chvilku. Tak jsme řekli, že druhý den.
Viditelně si oddechli a prý teda raději vpoledne.
V jedenáct hodin volal a že se jim nedaří nastavit desku na
Pentium 350 MHz a jestli nám nebude vadit 300 MHz. Když jsme
řekli, že ne (se slevou), tak prý vpoledne máme určitě
přijít.
Vpoledne to bylo, na diskety už zapomněl a museli jsme si o ně
říct. Vyzkoušeli jsme to, vše chodilo a když jsme chtěli
zkusit tiskárnu, tak prej "Jakou tiskárnu???".
Ukázali jsme mu objednávku a koukal na to, jak jarda. Prej ji
IHNED doveze ze skladu - 10 minut. Za půl hodiny byl zpátky
jako na koni. Tiskárna kupodivu šla, nemělo se už co
podělat, zaplatili jsme a ve dvě jsme byli doma.
Radkovi jsem řekl, že přijedem a půjde
dokonce i telefon (ten byl taky slíbenej už od 21. prosince) -
a on opravdu šel !!!!
Dali jsme si panáka slivovice, neb
se to rovnalo zázraku.