Někdy v říjnu 2007 se mne zeptal můj synek Jakub (18+), zda bych s ním a kamarádem Tomášem neletěl na zhruba týden do Maroka - povedlo se jim u low-cost aerolinek najít akční letenky. Podíval jsem se, jaké je tam v únoru počasí a kývnul jsem. Potěšilo mne, že junáci jsou ochotni vzít s sebou na výlet i staříka a slíbil jsem jim, že když se naše představy o programu nebudou shodovat, nebudu je prudit a pojedu si po svých.
V Maroku jsem byl asi před 15 lety a tehdy jsem si řekl, že se jednou vrátím - a hle: příležitost si mne našla.

Letenky stály úžasných Kč 2.300 včetně všech poplatků, odlet sice z Wroclawi (via Girona s 23 hod. čekání) a přílet zase do Bratislavy (via Frankfurt - Hahn s 20 hod. čekání), ale to jsou drobné pihy na kráse, kterou představovala tahle miniaturní cena. V lednu jsme začali plánovat cestu na letiště Wroclav a já jednou takhle při brouzdání na netu našel akční letenky Brno-Girona. No nekup to, když cesta autem do Wroclavi by byla dražší než vlak do Brna (158,-) a letenka do Girony (150,- vč. všech tax).

Vypůjčil jsem si průvodce Marokem od mého oblíbeného vydavatelství Lonely Planet, týden před odletem si udělal nějaký velmi předběžný program a rozpočet, vyměnil 250 USD v cestovních šecích a € 130, vytiskl letenky. Sbalil jsem aby batoh nepřesáhl povolených 10 kg, nabil baterky do foťaku a v pondělí 4.2.2008 ráno jsme stáli se synkem na letišti v Brně. Letadlo přiletělo, kupodivu (za ty prachy!) mělo všechna potřebná křídla i nafouknutá kolečka a přeneslo nás do španělské Girony. Což mi za 150 Kč připadalo jako malý zázrak. Sešli jsme se s Tomášem (přiletěl včera z Wroclavi) a dalším letadlem doletěli do Afriky - do Marrakeche.